Kde zebry dávaj dobrou noc

1. července 2015 v 23:33 | Jade |  Články
Když sedím před textovým editorem, přepadá mě pravidelně jedna výčitka: pořád nevlastním elegantní deníček s roztomilou tužtičkou. Mám představu, jak je v případě, že mě napadá něco dobrého či vtipného, ležérně vytahuji z kabelky a dělám si poznámku určenou k pozdějšímu zveřejnění v článku. Mimo jiné musí jít o velmi elegantní gesto, přičemž je nutné vypadat tak nějak... intelektuálně sexy. Což je velmi vtipné, protože tak málo jako intelektuálu a sex-appealu mám snad jen šikovnosti.
Tolikrát denně tohle postrádám (deníček, ne intelektuál, protože blbci jsou spokojený). Překážkou je, že nemám tu kabelku. Dobře, to není celé. Hlavní důvod je, že jsem líná si něco tak nepatrného zařídit, třebaže vím, že bych se s tím vyřádila. Takto můžu nahlédnout nanejvýš do poznámek v telefonu, kde se na mě šklebí jen připomínka "tvaroh". (Byla jsem nakupovat. Patrně jsem v Albertě neučinila žádný duchaplný postřeh hodný záznamu.)

Na tuto adresu se vracím už podruhé. Šílím z ní. A to v dobrém, prosím! Vůbec, nějak jsem se poslední dobou naučila vyjadřovat radost výrazy jako "já se zblázním", "asi omdlím" nebo "z toho zešílím" ve velmi nadšeném provedení. Třeba když jsem od prarodičů nedávno jen tak dostala tisícovku, hned jsem zareagovala, že mě mrdne. Ale chtěla jsem říct, že "cestu savanou" mám mnohem radši než všechny anglické názvy a další blbosti, kterými jsem dřív danou kolonku zatěžovala. Mám slabost pro černý kontinent, proto je mi to blízké. Titulek blogu je věru převelice nápaditý (pozn: aktuálně "Cesta savanou"), ale chápejte, že jsem kreativitou potřebnou k napsání prvního článku nechtěla nikde plýtvat.

A tak tu zase trčím. Vést blog mě baví, ale velmi neochotně mu obětuji čas, když je tolik důležitějších věcí. Takže tu nečekejte žádný fofr. Dneska jsem na sobě pocítila sociální fobii; máma mě poslala udělat ven nějakou práci a já se zuby nehty bránila jen kvůli tomu, že se poblíž vyskytoval hlouček lidí. Zašít se v téhle situaci k internetu je možná kapku nelogický krok... ale možná pouze cesta, jak urychlit proces odříznutí od světa a dosažení levelu "podivín, co má deník se supr tužtičkou". Až si ho půjdu koupit, přiberu nějaké pěkné fixy, protože jsem přesvědčená, že je to to jediné, co mi chybí k vytvoření přehledných skript z předmětů, ze kterých plánuju maturovat. Barvičky nadevše. Sledujete, čím se zaobírám po prváku o prázdninách? To radši ten blog.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sarah Sarah | Web | 1. července 2015 v 23:54 | Reagovat

Zajímavý článek. Normálně dostávám chuť taky si koupit nějaký deníček s tužtičkou a k tomu Prada kabelku a takhle si pochodovat po světě.
Přeju ti s blogováním hodně štěstí, ale spíš než štěstí bude nutná inspirace, heh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama