A je vymalováno

30. července 2015 v 23:31 | Jade |  Články
Je tomu poměrně dávno, co jsem začala brblat o změně barvy pokoje. Světle fialová - navíc nezvolená mnou, ale rodiči - se po pěti letech docela okoukala.

Doma mě vyslechli, jenže zřejmě nepochopili, protože když se v zimě maloval celý dům, můj pokoj zůstal nedotčen. S letními prázdninami tak přišel dokonalý čas provést něco, z čeho má celé příbuzenstvo strach - převzít iniciativu.


Když pomocnou ruku velkodušně nabídla Dvojčata, neměla pracovní parta chybu. S příchodem stanoveného termínu však dolehlo zejména na domácí půdu znepokojení. Mé rozhodné tvrzení, že zdi půjdou na hnědo, bylo posledním z mnoha faktorů, co přiměly tátu slitovat se nad mýma neohrabanýma ručkama a zabránit katastrofě tím, že teda jako pomůže. Udělal to bravurně - třičtvrtě sestavy z projektu vyšachoval.
Nový malířský tým tedy sestával pouze ze mě a tatínka, který byl z nás nemalířů tím kvalifikovanějším. On měl zkušenosti a já své eso v rukávu - přečtenou etiketu ("ten kýbl nesmí být na přímým slunku! u toho nesmáš kouřit! musíme čtyři hodiny počkat!"), čímž byly jasně dány pozice šéfa a toho, kdo se bude plést pod nohy a buzerovat.

Celá akce nám zabrala dohromady přes třináct hodin, ale v pouhopouhých dvou dnech. Jakožto pohodlné děvčátko jsem žasla, kolik práce je možné udělat na jeden zátah. Konkrétně druhou šichtu s nanášením dvou vrstev hnědé a závěrečným úklidem táta natáhl od jedné do osmi večer s tím, že mezi schnutím posekal ne malou zahradu a ani jednou se nenajedl. Neuvěřitelné. Já byla mrtvá, přičemž jsem víceméně nepustila z ruky hadr a vymalovala necelou jednu zeď. Sedm hodin čehokoli je prostě příliš!
Nevím, jak mám tátovi poděkovat, že nás v tom nenechal. Dvojčata jsou sice nejpečlivější lidi, co znám, ale debut v malování pokojů by i pro ně znamenal moc. Navíc bychom se s tím pravděpodobně patlaly doteď.

Jsem nesmírně nadšená. Zamilovaně koukám do zdi a culím se jak šílenec. To, že jsem zvolila světle hnědou, se většinou setkává s nepokrytým údivem, ale nechápu proč. Navíc, výsledek zatím nikdo neviděl na vlastní oči; kromě táty, který prohlašuje, že jestli budeme prodávat dům, bude to muset přemalovat... ale to je celej on.

Neubráním se pomyšlení na "neobvyklý trend". Barva, co v interiérech frčí, ale paradoxně všechny zaráží. Ubezpečuji vás, že na nic z toho jsem nebrala zřetel, protože z mého hlediska jde čistě o srdcovou srdcovou záležitost. Uklidňuje mě na všem možném. Žeru ji. Jen pomyslete: oříšky, karamel, skořice, čokoláda, perník, kapučíno...
Dvojčata tvrdí, že když se řekne "hnědej pokoj", představí si každý "hovnovej", proto jsme vymyslely různé elegantnější alternativy. Nezarážejte se, jestli mě uslyšíte říkat "lískooříšková" nebo vznešená "dolče latéé".

Co k fotkám? Nechci nic dokumentovat, dokud neseženu pěknou novou postel. S tou starou se nechlubím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kimi Kimi | Web | 7. srpna 2015 v 20:34 | Reagovat

ale až budeš mať novú posteľ musíš s nami zdeliť tú krásu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama